NESMIŘITELNÝ ROZDÍLY ANEB PIKO A RYBÍ PRSTY

17. 10. 2014

Mezi Starým Brnem a centrem štace jsou některý rozdíly, kerý pasr rozenej na Výstavní dost těžko snáší, začíná to tím, že si chceš ve městě objednat blbý kafe, ale tam je najednou každej barista, takže si poručíš na klasiku pikolo jak seš zvyklej od Králíka a hned kolem slyšíš ježiš no toe debil dyť přece PIKOLO NEEXISTUJE! a celá paluša na tebe pohoršeně čumí, vyvrací palice a kroutí auglama jak kdybys by ses jim tam vysral na tepich, to u nás dole valí už 50 let klasika: preso s mlíčkem, turek s malóškem nebo překapávaný, ovšem od Šilingráku dál je teď bohužel normální že si pasr objedná double shot latte se sojovym mlikem, karamelem a skořicou, toto slyšet starší boys v Pivcu tak má pasr v tu ranu rejče vylágrovaný popelníkem jak ten jeho zbožňovanej Berlin týden po válce, dyť člověk co si o víkendu vyrazí do centra nepotřebuje moc, jen se v klidesu cournout po Čáře dolů a dat si svou klasiku, tady smrknout rychlý pivi, tady bramborak do papiru nebo smažák v bulce, ale už ani hovno, to je samý #raw #healthy#bio #foodporn, každá paluša se menuje bistro a na maj tam leda řídký hovno z řepy posypaný cizrnou, pač dat si na stojku dršťkovou s rohlíkem je dnes společnensky vhodný asi jak honit si na Štědrej den u večeře bedlu, do toho všade ty minipivovary teď, nevim proč by se v Brně jako měla lit Chotěboř, jednak to mate skopčáky, co dohrnou na Strojírák a najednou je vyplaší nová cedula na paluši, kde sou zvyklí že 30 let problikává krásný logo Starobrnča, ti z toho musí mít nervy jesti sou v Brně nebo někde v opičích horách, to na Starým Brně je všem jasný kde sou a co je na čepu, akorát v centru teďkon chce každej lit Svijany a Lobkowica, kerý sou dobrý tak max druhej den, pač po nich hovna lítaj do všech světovejch stran, lidi v centru sou holt ve všem zpovykaní, a to rači ani nemluvit co teďkon nosí za hadry, sice je fajn, že pasři už zase lítaj po štaci v teplákách, ale žádný vytahaný kolena a řiť jak u nás, ale fest nastřelený na kulách a k tomu buzertašku a naušnice, no a o koc ani nemluvě, v pátek deš do štace a patnáctiletý mindže na palici dekle Cocaine & Caviar i když je na první pohled jasný že v kapsi maj leda tak na piko & rybí prsty, holt v centru je už malej Cajzl, každej se lakuje a předhání že má krupicu, proto se vždycky k nám dolů do bezpečí Mendlu vracím z úlevou, tady si pořád můžou normální lidi bez nervů mlčky srkat desinu a pozorovat jak se kolem už 30 járů lautr nic neděje, všechno krásně prirozeně a tak nějak důstojně stárne, zastávky si leta nerušeně smrděj, omítka z baráku se dál bez nervů drolí, sběrný dvory mají furt fofr a mladý cigošky se nechaj prcat v keřu za dvě krachle červenejch máček bez ohledu na to kdo zrovna sedí na radnici, nejlepší by bylo to od Svratky, pod Pekandou, před vystecem a na Hlinkách zariglovat aby tady nikdo nemohl zavádět tydle pražský manýry a celej tenhle mikrokosmos se neprodyšně zakonzervoval tak jak je, aby si tuhle poslední oázu klidu a bezpečí mohly užívat taky příští generace a turisti, co by sem jezdili za love obdivovat tenhle unikátní skanzen, kde se dá celej lidskej život v klidesu prožít na zahrádce v jedněch dokapanejch teplákách a s igelitkou za 3 koruny

Co jsou cookies?

Textové soubory, které internetové stránky ukládají na váš počítač nebo mobilní zařízení v okamžiku, kdy tyto stránky začnete využívat. Stránky si tak na určitou dobu zapamatují úkony, které jste na nich provedli, a preferencí (např. přihlašovací údaje, jazyka, velikost písma a jiné zobrazovací preferencí), takže tyto údaje pak nemusíte zadávat znovu a přeskakovat z jedné stránky na druhou.

Dalším používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s ukládáním souborů cookies. Více informací Méně informací